FANDOM


Následující článek potřebuje ještě hodně práce, aby byl kompletní! Stejně tak mnoho dalších článku.

Pokud víš něco o tomto článku či o nějakém jiném více než je již napsáno, neváhej a edituj.


Severní války sdružují pod svůj název několik významných válek Nilfgaardského císařství a Severních království ve 13. století. Název těchto válek se velmi liší, obyvatelé jihu (Nilfgaardu) dávají přednost názvu Severní války, zatím co obyvatelé Severních království raději používají názvy jako Nilfgaardské války nebo války s Nilfgaardem.

Rostoucí moc Nilfgaardu Editovat

Několik desítek let před počátkem první války mezi Severními králostvími a Nilfgaardským císařstvím, zahájila říše mohutné expanze ať už politické nebo vojenské, povedlo se jí získat a připojit ke své říši několik menších, doposud samostatných celků: Ebbing, Maecht, Metinna a Nazair.

I. válka (1263-1264) Editovat

Invaze do Cintry Editovat

  • První válka započala v momentě kdy vojska Nilfgaardského císařství překročila hory Amell a vstoupila do Erlenwaldu, čímž zahájila invazi do Cintry.
  • Roku 1262 proběhne bitva u Marnadalského údolí, ve které dochází ke střetu s vojsky Cintry a Nilfgaardského císařství. Bitva skončila porážkou armád Cintry.
  • Poslední fází invaze do Cintry bylo oblehnutí stejnojmenného hlavního města Cintry, které bylo obsazeno a následně zmasakrováno.

Boje o Horní Sodden Editovat

  • Severní království se do boje zapojili poté, co byl napaden a vypálen Horní Sodden, oblast kolem řeky Jaruga mezi Cintrou a Brugge.
  • První známou bitvou v této válce o Sodden byla bitva u Soddenu. O této bitvě je známo jen to, že neskončila příliš dobře pro Severní království.

Boj o Dolní Sodden Editovat

  • První válku ukončuje až konflikt zvaný bitva o Soddenský Pahorek, bitva je také někdy nazývána jako druhá Soddenská bitva. Skončila porážkou Nilfgaardského vojska a generála Menna Coehoorna.

II. válka (1267-1268) Editovat

Předválečné události Editovat

  • Zástupci Severních království se shromáždí na setkání v Hagge, mají v plánu vést svá vojska přes řeku Jaruga a získat Cintru zpět z rukou Nilfgaardského císařství.
  • Na rozkaz Císaře Emhyra var Emreise je přesunuta velká část armády do oblasti Dol Angra.

Počátek války Editovat

I. fáze druhé války Editovat

  • Nilfgaard provádí invazi do jižní Lyrie, která však není schopná vzdorovat a královna Meve je nucená ustoupit se svou armádou na sever.
  • Pevnosti Scala, Spalla a město Rivie je obsazeno Nilfgaardskou armádou. Královna Meve je spolu se svou armádou zatlačena zpět na sever.
  • Nilfgaardská armáda pokračuje v invazi, tentokrát do Aedirnu. Nilfgardská vojska se pod vedením generála Menno Coehoorna střetávají s armádou Aedirnského krále Demawenda II. v bitvě u Aldersbergu. Nilfgaardský generál prolomí obranu a dobije město Vengerberg.
  • Královna Meve shromažďuje novou armádu tvořící přeživší, znovu se zapojuje do bojů proti Nilfgaardu.
  • Kaedwenská jízda Ban Gleán dosáhne řeky Dyfne.
  • Císař Emhyr var Emreis nechává utvořit loutkové království zvané Dol Blathanna v čele s čarodějkou Francescou Findabair a Filavandrelem aén Fidháilem
  • Ervyll z Verdenu vzdává hold Císaři Nilfgaardu a blokuje postup Temerských vojsk pod vedením krále Foltesta přes řeku Jarugu.
  • Král Foltest z Temerie a Císař Emhyr var Emreis z Nilfgaardu podepisují mírovou dohodu ve Wyzimě. Vojska Temerie vstupují do západní části Aedrinu a obsazují Hagge.
  • Armády Aedirnu pochodují do Temerie přes Mahakamské pohoří. Král Demawend ustupuje do Redanie.

II. fáze druhé války Editovat

  • Mír mezi Temerií a Nilfgaardem trvá pouhých 16 dní, poté je porušen Císařem Emhyrem var Emreisem.
  • Brugge je napadeno ze tří stran - ze severu přes les Brokilon armádou veverčího komanda, ze západu a Verdenu vojsky Nilfgaardu, profesionální armádou i dobrovolníky, z jihu ze druhého břehu řeky Yarugy pak černou Nilfgaardskou pěchotou.
  • Oblehání a následné vyplenění města Brugge.

Bude doplněno.

Rozsáhlý konflikt mezi Severními královstvími a Nilfgaardskou říší trvající několik let. Začátek války byl v režii Nilfgaardu, který těžil ze sporů mezi zeměmi Severu a svých vojenských zkušeností. Později se ovšem objevily slabiny nilfgaardského systému, kdy opozice proti absolutní vládě císaře Emhyra vedená předními aristokratickými rody Nilgaardu způsobila vnitřní problémy v Nilfgaardské říši. Emhyr, aby oddělil mocenské špičky svých oponentů od vlivu na vnitřní politiku země, jmenoval své největší nepřátele do čela armádních sborů jemu jinak fanaticky oddané armády. Tito velitelé se snažili dále oslabit Emhyrovu moc a vedli zcela nesmyslné akce s cílem oslabit vlastní armádu. Právě tyto jejich akce měly za následek konečnou nilfgaardskou porážku i "příkladné potrestání zrádců Impéria". Válka byla ukončena Cintránským mírem, kdy díky sňatku císaře Emhyra a dědičky cintránského trůnu princezny Cirilly došlo k oficiálnímu připojení Cintry k Nilfgaardu a bylo rozhodnuto o ukončení veškerých bojů a stáhnutí nilfgaardských vojsk ze všech ostatních dobytých uzemí Severu. Výsledné vztahy mezi Severními královstvími a Nilfgaardem po Velké válce se dají označit jako dobré především díky nově vzniklé "ekonomické spolupráci" obou zúčastněných (t.j. ekonomické závislosti Severu na výrobcích z Jihu). Vítězství Severu se promítlo pouze ve zhoršených životních podmínkách nelidí v Severních zemích a četných pogromech na ně uspořádaných. Jedinou záminkou pro ně přitom byla pouze nenávistná propaganda z oficiálních míst snažící se označit za původce všech válečných zločinů Nilfgaardu právě nelidi ze Scoia'tael.