Fandom

Zaklínač Wiki

Dějiny

1 680stránek na
této wiki
Add New Page
Diskuse0 Share

Tento článek pojednává o známých dějinách světa a událostech, které předchází i provází děj knih o zaklínači. Článek popisující knihu Dějiny světa (též jako Historie světa) od Rodericka de Novembre najdete zde.

Nejstarší dějiny Editovat

Počátek dějin: Editovat

  • Více než 300 let před počátkem lidského letopočtu obývali Kontinent jako první gnómové.
  • Cca 300 let před počátkem lidského letopočtu nastala tzv. Konjunkce sfér. [Křest ohněm, s. 285]
  • Přibližně na počátku našeho letopočtu (kolem roku nula) připluli na bílých lodích první elfové, kteří se pustili do války proti trpaslíkům. V Křestu ohněm říká elfka Ida Emean na s. 252, že elfská rasa existuje už několik desítek tisíciletí.
  • Začíná být uctíván kult bohyně Melitelé, který se stává jedním z nejrozšířenějších náboženství. [Hlas rozumu]
  • Vzniká pohřebiště Fen Carn (v Křestu ohněm je na s. 119 řečeno, že tato nekropole má přes 500 let).

8. století Editovat

Po roce 767 Editovat

  • Připlouvají první lidé, kteří začínají od delty Pontaru osidlovat Kontinent. Člověk Jan Bekker ovládá svou vůlí magickou Moc – uklidní vlnobití na moři, aby mohla loď v klidu připlout ke břehu, a dokazuje tak, že magii lze využít i jinak než ke zlu a ničení. [Čas opovržení, s. 131]
  • Jan Bekker podle legend přinutil vodu vytrysknout ze skály v místě první osady. Rovněž prý rozehnal magií mračna a zadržel krupobití, aby zachránil úrodu osadníků. [Čas opovržení, s. 131]
  • Lidé vystoupili v ústí Jarugy a deltě Pontaru ze čtyř korábů a založili tři království. Prvními třemi lidskými panovníky byli Sambuk na deltě řeky Pontar, Radovid I. Veliký v dnešní Redanii a Desmodeus v dnešní Temerii. [Krev elfů, s. 20]
  • Tzv. Rozpoznávání Vyvolených; Bekker a Giambattista magicky testují děti dalších přistěhovalců, aby objevili zřídla. Ty budou odebrány rodičům a odvedeny do Mirthe, prvního sídla mágů. Jedno z dětí, nebojácná tmavovlasá dívenka Agnes z Glanville, se stává první ženou, která ovládla magii. [Čas opovržení, s. 132]
  • Vznikají tzv. Prvotní runy, tedy nejstarší lidské písmo, jehož základem byly elfské runy a trpaslické ideogramy. Používaly kosrtbatý slovosled a později je lidé nahradili abecedou. [Poslední přání: Otázka ceny, s. 226]
  • Elfové několik století dělali, že si lidské kolonizace nevšímají, odvraceli zrak a ustupovali. Když zjistili, že takto ničeho nedosáhnou, chopili se zbraní a rozhodli se proti lidem bojovat. Trpaslíci se lidské expanzi přizpůsobili. [Křest ohněm, s. 131]
  • Je založena tzv. Novigradská unie: Jan Bekker, Gimbattista a Geoffrey Monck se setkají v vladaři, kněžími a druidy, aby uzavřeli dohodu o toleranci a o oddělení magie od politiky státu. [Čas opovržení, s. 132]
  • Geoffrey Monck se vydává proti proudu řeky Pontar (v oněch dobách ještě známé jako Aevon y Pontar Gwennelen – Řeka Alabastrových Mostů). Monck se plavil do Loe Muinne přesvědčit tamní elfy, aby přijali skupinu dětí – zřídel, jež měly být školeny elfskými mágy. Mezi těmi dětmi byl chlapec, který se jmenoval Gerhart z Aelle (později známý jako Hen Gedymdeith). [Křest ohněm, s. 132]
  • Jen několik let po Monckově úspěšné výpravě vpadla vojska maršála Raupennecka z Tretogoru do Loe Muinne a Est Haemlet a vyvraždila všechny tam žijící elfy bez ohledu na věk či pohlaví. Tak byla rozpoutána válka, která skončila až řeží o mnoho let později masakrem u Shaerraweddu. Této války se nezúčastnil žádný z významných čarodějů. [Křest ohněm, s. 132]

9. století Editovat

839 Editovat

  • Mág Raffard Bílý smiřuje znesvářené vladaře a ukončuje tak šestiletou válku. Raffard odmítá nabízenou korunu. Z tohoto gesta se do budoucna stává precedens. Ve skutečnosti vládne Raffard za slabomyslného krále jako jeho vrchní rádce. [Čas opovržení, s. 132]
  • Je ustanovena první magická Kapitula a schválen Zákoník. Byl přítomen Herbert Stammelford, Aurora Henson, Ivo Richert, Agnes z Glanville, Geoffrey Monck a Radmir z Tor Carnedd. Krátce poté byli v nelítostné bitvě poraženi a zničeni ti, kteří nechtěli uznat Kapitulu a podřídit se zákonu. Mezi jinými též Raffard Bílý. [Čas opovržení, s. 133]
  • Doba působení čtyř slavných čarodějek živlů: Agnes z Glanville (vzduch), Aurora Henson (voda), Nina Fioravanti (země) a Clara Larissa Winter (oheň). [Čas opovržení, s. 133]
  • Clara Larissa Winter zakládá čarodějnou akademii Arethusu na ostrově Thanedd. [Čas opovržení, s. 133]
  • Nastává doba feminizace čarodějné profese. Mezi slavné absolventky Arethusy patří Yanna z Murivel, sestry Nora a Augusta Wagner, Jade Glewissig, Leticia Charbonneau, Ilona laux-Antille, Carla Demetia Crest, Violenta Suarez, April Wenhaver a jediná žijící, Tissaia de Vries (současná rektorka akademie). [Čas opovržení, s. 133]

10. století Editovat

Cca 967 Editovat

  • Podle knihy Historie světa od Rodericka se Novembre se objevují první zaklínači, kteří chodí po světě a zbavují lid nadpřirozených škůdců. Marigold v roce 1267 datuje vznik zaklínačského povolání přibližně 300 let zpět. [Poslední přání: Hlas rozumu, s. 208]
  • Neznámý čarodějský odpadlík tajně vyrábí první receptury na mutagenní melanž pro zaklínače. Jeho nástupci z řad čarodějů a druidů tyto recepty po léta doplňovali a zdokonalovali, přičemž na nových adeptech zkoumali proces změn. [Krev elfů, s. 60]
  • Byla ukuta čepel Vlaštovky, pravého gnómského gwyhyru z temné oceli. Mečíř Esterhazy ve Věži vlaštovky sděluje Bonhartovi, že se jedná o čepel starou víc než 200 let. [Věž vlaštovky, s. 141]
  • Radovid I. Veliký, král Redanie, jmenoval svého nesnesitelného bratra Troidena hrabětem apanážistou Koviru, aby se jej zbavil. Kovir zůstává formálně vazalem Redanie, ale nemá k ní žádné lenní povinnosti a je zavázán pouze tzv. slibem neškození. [Věž vlaštovky, s. 269-270]
  • První vlna emigrace vyděděnců a žoldáků především z Redanie a Kaedwenu do Koviru, kde hledali nové živobytí. [Věž vlaštovky, s. 269-270]
  • Aideen, vzpurná nelegitimní dcera kaedwenského krále Bendy, prchá do Koviru. [Věž vlaštovky, s. 270]
  • Kovir se vzpamatovává z drobných šarvátek tamní šlechty silnější, než se na první pohled zdá. Začíná posilovat svůj export výrobků ze skláren a šalin. Z Koviru se stává největší světový dodavatel skla i soli. [Věž vlaštovky, s. 271]

11. století Editovat

Cca 1067 Editovat

  • Masakr na elfech v Shaerraweddu. Během bitvy umírá elfská vůdkyně Aelirenn (zvaná též Elirena nebo bílá růže ze Shaerraweddu) a také většina mladé generace elfů, kteří ji následovali. Nastává krize elfské populace, jelikož v ní zbyla pouze malá část dosud plodných jedinců. [Krev elfů, s. 148]
  • Po druhé válce mezi elfy a lidmi začínají elfové ničit města, která opouštějí, aby nezůstala lidem na pospas. Takto je zničen právě zámek Shaerrawedd. [Krev elfů, s. 146]
  • Nelidé si začínají si začínají uvědomovat nutnost přizpůsobení se lidem.
  • Druhá vlna emigrace do Koviru; tentokrát složená z nepochopených vědců, techniků, vynálezců, čarodějů, kupců, horníků, chovatelů a zemědělců. Během čtvrt století dochází k objevení nerostných zdrojů a rozmáhá se jejich těžba. Kovir najednou těží víc než Redanie, Kaedwen i Aedirn dohromady. Na Kovir a Poviss připadá třetina světové těžby rud stříbra, niklu, olova, cínu a zinku. Kovirská produkce tvoří polovinu těžby měděné rudy a ryzí mědi, tři čtvrtiny těžby rud manganu, chrómu, titanu, platiny, kryobelitu a dwimeritu. A co je nejpodstatnější, Kovir zabírá 80 procent světové těžby zlata. [Věž vlaštovky, s. 272]
  • Král Radovid III. Zrzavý posílá do Pontu Vanis za králem Gedoviem své posly, aby požadovali po Koviru novou daň, tzv. Pontarský desátek. Poslové se vracejí s nepořízenou. [Věž vlaštovky, s. 273]
  • Král Radovid III. uvaluje na Kovir odvetná opatření v podobě retorsního cla a skladovací povinnosti. Při jednom z incidentů na moři kovirská válečná plavidla potopí redanskou hlídkovou loď. [Věž vlaštovky, s. 274]
  • Král Radovid III. posílá čtyřtisícové redanské vojsko za řeku Braa a současně vrthne do Caingornu silný expediční soubor z Kaedwenu. Redanské vojsko narazí na kovirskou armádu čítající dvacet pět tisíc profesionálních vojáků, kteří vyženou zbylé dva tisíce Redaňanů zpět za řeku Braa. [Věž vlaštovky, s. 274]
  • Král Radovid III. a Benda z Kaedwenu se plaví do Lan Exeteru k mírovému jednání. Jako prostředník s nimi pluje hierarcha Novigradu. Expedice šokovaně zjišťuje, že se z Lan Exeteru stala okázale bohatá metropole vybudovaná na vodě. Je podepsán První traktát exeterský (aneb Mare Libertum Apertum). Kovir přestává být čímkoli vazalem a námořní obchod je opět volný. Král Radovid III. získává doživotně nedědičný formální titul krále Koviru a Povissu. Král Benda získává doživotně nedědičný formální titul krále Caingornu a Malleore.

12. století Editovat

1135 Editovat

  • Nilfgaardský císař Torres vypouští do palácového rybníku kapra, který zemře až po 132 letech. [Věž vlaštovky, s. 99]

1142 Editovat

1143 Editovat

  • Redanský král Vridank opouští svou první manželku a žení se za krásnou Cerro.

1146 Editovat

  • Elfka Lara Dorren aep Siadhal (nositelka tzv. genu Starší krve) poznává lidského čaroděje Cregennana z Lód. Zamilují se do sebe. I přes to, že jejich rody vztah neschvalují, počnou spolu Lara a Cregennan dítě. Cregennan je lidmi zabit, Lara je pronásledována, v divočině porodí dcerku a následně je také zabita lidmi. Lařino dítě se dostává do výchovy k Cerro, která pojmenovává ono půlelfí nemluvně Riannon. Smrt Larry Dorren zapříčinila dodnes trvající spor mezi elfy a lidmi. [Krev elfů, s. 247]

1163 Editovat

1166 Editovat

  • Povstání krvavé Falky (25 let po smrti Falčiny matky). Falka si jako Vridankova prvorozená dcera nárokuje redanský trůn a zřejmě osobně zabíjí Vridanka, jeho druhou ženu Cerro i jejich dva syny. Rebelie nejprve vypukla s podporou temerské a kovirské šlechty, brzy ale přešla do ohromné války. Riannon, která byla v té době těhotná, byla zajata na hradě Houtborg. Falka porodila dítě ve stejnou dobu jako Riannon svá dvojčata. Vůdkyně rebelie nechala své dítě přidat k dvojčatům a napůl šílená Riannon nebyla schopna odlišit, které dítě není její. Goidemar nakonec osvobodil svou manželku i s trojicí dětí. Falka byla upálena na hranici a její povstání bylo potlačeno. Vzniká tradice pálení slámové panenky během podzimního svátku Saovine.

1167 Editovat

  • Král Goidemar pověřil mágy (Tissaiu de Vries, Auguste Wagner, Leticii Charbonneau, Hena Gedymeitha a dodatečně Francescu Findabair), aby zjistili, které ze tří dětí je Falčino. Čarodějové zdržují průběh testů a nakonec králi zatajují výsledek s tím, že na nic nepřišli. Fiona, Amavet a Adela vyrůstají společně na temerském královském dvoře. [Křest ohněm, s. 256-257]
  • Nelidé se snaží o kompromis s lidmi a nastává doba soužití. [Krev elfů, s. 137]

1169 Editovat

  • Visenna a Korin, budoucí rodiče Geralta, se potkávají.

1170 Editovat

  • Narodil se Geralt, budoucí Bílý vlk. 

1173 Editovat

  • Narodila se Yennefer (během událostí ve Věži vlaštovky je jí 94 let).

1184 Editovat

  • Adela umírá ve věku 17 let na nákazu morem během toho, kdy sama pomáhá kněžím a lékařům ve wyzimských nemocnicích. Její tělo je spáleno spolu s ostatními oběťmi moru za městskými hradbami. Strach z rozšíření nákazy byl příliš velký na to, aby dostala důstojný pohřeb hodný temerijské princezny. [Křest ohněm, s. 257]

1185 Editovat

  • Amavet se zapletl do románku s hraběnkou Annou Kameny, jejíž manžel se o poměru dozvídá a nechává Amaveta zabít nájemnými vrahy. Hrabě byl následně popraven. [Křest ohněm, s. 257]
  • Riannon, zlomená smrtí zbožňovaných dětí, umírá téhož roku co Amavet. [Křest ohněm, s. 257]
  • Goidemar provdává Fionu jakožto svou dceru za krále Corama II. z Cintry.

1186 Editovat

  • Anna Kameny, stále ještě truchlíc za svého manžela i milence, porodí dvojčata: chlapce Crispina a dívku Muriel (známá v pubertě jako Muriel Krásnooká a později jako Muriel Prostopášnice).  [Křest ohněm, s. 257]
  • Fioně se narodil syn Corbett.

1188 Editovat

  • Útok na pevnost Kaer Morhen, během něhož byli zabiti všichni tamní zaklínači kromě Vesemira a těch, kteří byli zrovna pryč na cestách.  

13. století Editovat

1203 Editovat

  • 17letá Muriel je provdána za hraběte Roberta z Garramone. [Křest ohněm, s. 258]
  • Corbett si bere Elen z Kaedwenu.

1205 Editovat

  • Muriel a Robertovi se narodila dcera Adalia (později známá jako Adalia Víla nebo též Adalia zvaná Věštkyně, matka královny Calanthé). [Křest ohněm, s. 258]

1211 Editovat

1217 Editovat

  • Vysogota z Corvia je nucen uprchnout z Oxenfurtské univerzity před trestem smrti poté, co vydal svou bezbožnou práci.

1219 Editovat

1220 Editovat

  • Dagorad z Cintry si bere Adalii, dceru Muriel a hraběte Robert z Garramone.

1221 Editovat

  • Narodila se Calanthé, dcera cintránského krále Dagorada a jeho ženy Adalie. 
  • Narodila se Renfri

1225 Editovat

  • Přibližný rok narození Marigolda, budoucího slavného pěvce a básníka.

1227 Editovat

  • Vysogota přednáší etiku na nilfgaardské Císařské akademii v Castel Graupin.

1236 Editovat

  • Po smrti Medella, dosavadního krále Temerie, usedá na trůn jeho syn Foltest.

1237 Editovat

  • Calanthé se provdává za Roegnara z dalekého Ebbingu.
  • Calanthé a Roegnarovi se narodila dcera Pavetta.
  • Roegnar se vydává na lov, během něhož zabloudí.
  • Marigold se ve věku 8 let naučil psát.
  • Vysogota vyhnán z nilfgaardské císařské akademie.

1238 Editovat

  • Foltestově sestře se následkem incestního vztahu sourozenců rodí znetvořená mrtvá dcera Adda, pozdější striga, která bude terorizovat okolí Wyzimy.
  • Esterad Thyssen si bere za ženu Zuleyku.
  • Narodila se Triss Ranuncul (50 let po útoku na Kaer Morhen, který byl nejspíš r. 1188).

1239 Editovat

  • Nilfgaard zabírá území Ebbingu, počátek Severních válek.
  • Narodil se Dominik Bombastus Houvenaghel.

1242 Editovat

Cca 1244 Editovat

  • Marigold ve věku 19 let přednáší na Fakultě Veršotepectví a Poezie v Oxenfurtu. Pod vlivem lásky ke komtese de Stael se stává básníkem.
  • Marigold se vydává do světa a během několika let se proslavuje jako básník.
  • Geralt se potkává s Marigoldem a společně se vydávají na konec světa do údolí Dol Blathanna.
  • V Redanii u řeky Rinde naráží Marigold s Geraltem na džina. Důsledkem posledního přání sváže džin Geraltův a Yennefeřin osud k sobě.
  • Redanský král Heribert uvaluje na mágy daň navíc.
  • Geralt a Yennefer spolu krátce žijí v jejím domě ve Vengerbergu. Geralt od ní nakonec utíká.

1245 Editovat

  • Bouřková sezona.
  • Po smrti Belohuna vládne v Keracku Viraxas.
  • 7 let po smrti princezny Addy se z ní stává striga, která terorizuje okolí Wyzimy a hradu.
  • Válka krále Vizimira proti Novigradu.

1249-1250 Editovat

  • Narodila se Angoulême.

1251 Editovat

  • Geralt a Yennefer se setkávají u Nedamirova tažení na zlatého draka.
  • 15letá princezna Pavetta otěhotní s Ježkem (Dunym) a vdá se za něj.
  • Calanthé se podruhé vdává, tentokrát za Eista Tuisearch ze Skellige.
  • Geralt se proslavuje jako Řezník z Blavikenu.

1252 Editovat

  • Pavettě a Dunymu se narodila dcera Ciri.
  • Geralt přijímá úkol s wyzimskou strigou. Geralt je zraněn na krku.
  • Yennefer se pohádá s Nenneke, po níž požaduje léčbu neplodnosti.
  • Geralt je léčen ve svatyni Melitelé, míjí se o 2 měsíce s Yennefer.
  • Marigold přijíždí za Geraltem do svatyně Melitelé a společně cestují dál do Bremervoordu.

1255 Editovat

  • Essi Daven umírá ve Wyzimě během epidemie na neštovice.

1258 Editovat

  • Geralt přichází do Cintry v souladu se Zákonem překvapení. Setkává se s Calanthé a odmítá dítě, aniž by zjistil, že to je dívka.

Cca 1259-1261 Editovat

  • Rience vstupuje do magické akademie v Ban Ard, po dvou letech je vyloučen za drobné krádeže.

1260 Editovat

  • Požár ve vsi Birka, které se od té doby říká Žárlivost.

1262 Editovat

  • Geralt a Yennefer se v únoru loučí, setkají se až za 1 rok, 2 měsíce a 18 dní o svátku Belleteyn.
  • Král Venzslav ukončuje dvousetletou válku proti dryádám z Brokilonu.
  • Geralt poprvé potkává šestiletou Ciri.
  • Margarita Laux-Antille má aférku s Larsem.
  • Lydia van Bredevoort se na Vilgefortzův příkaz přidává ke skupině mágů, která zkoumá záhadný artefakt. Během pokusů dojde k nehodě, při níž zahynou 3 z 5 mágů. Čtvrtý mág přišel o ruce a zbláznil se. Lydia trpí silnými popáleninami a přichází o většinu čelisti a hrtanu.

1263 Editovat

  • Geralt potkává Yennefer v květnu o svátku Belleteynu. Yennefer radí Geraltovi, aby spěchal do Cintry.
  • Nilfgaardský útok na Cintru. Calanthé statečně bojuje, je však zahnána do hradu a raději páchá sebevraždu skokem z hradeb, aby nepadla do zajetí.
  • Malá Ciri je zachráněna z hořící Cintry a uniká.
  • Bitva na Soddenském pahorku, během níž stanulo na kopci 22 severských čarodějů: 13 z nich bylo zabito. Původní počty mylně uváděly 14 padlých mágů, neboť mezi ně byla mylně počítána i Triss Ranuncul. Yennefer byla během bitvy oslepena Fringillou de Vigo, která bojovala na straně Nilfgaardu. Celkově se bitvy účastnilo bezmála sto tisíc bojovníků, z nich prý až třicet tisíc padlo.
  • Yennefer se stává členem magické Rady.

1264 Editovat

  • Geralt je na cestě těžce raněn, setkává se se svou matkou, čarodějkou a léčitelkou Visennou.
  • Ciri se ujala rodina sedláka.
  • Geralt se setkává s Ciri, společně odcházejí na Kaer Morhen.
  • Marigold pobývá v Pont Vanis u Esterada Thyssena a v Hengfors u Nedamira.

1266 Editovat

  • Na začátku zimy přichází Triss Ranuncul na Kaer Morhen a začíná učit malou Ciri.

1267 Editovat

  • Velká válka.
  • Na jaře odjíždí Geralt, Ciri a Triss do Ellanderu.
  • Geralt píše Yennefer dopis (poté, co se skoro 3 roky neviděli) a žádá ji o pomoc. Yennefer přijímá, vydává se do svatyně Melitelé v Ellanderu, aby učila Ciri magii.
  • Tajná porada vládců v Hagge, jíž se učastní Demavend z Aedirnu, Foltest z Temerie, Vizimir z Redanie, Henselt z Kaedwenu a Meve z Lyrie.
  • Cahir Mawr Dyffryn aep Ceallach je po 2 letech vytažen ze žaláře, aby odčinil chybu, jíž se dopustil během obléhání Cintry.
  • Rience v Temerii vyslýchá Marigolda.
  • Geralt a Filippa Eilhart hledají Rienceho.
  • Milva otěhotní někdy v průběhu června.
  • Yennefer jede s Ciri na kongres na ostrově Thanedd.
  • Ciri prchá za Geraltem, uniká Divokému honu. Geralt a Yennefer se znovu setkávají a usmiřují.

1. července Editovat

  • Geralt, Yennefer a Ciri jedou spolu na ostrov Thanedd. Většinu dne stráví v Loxii a večer se pak Geralt s Yennefer vydávají na hostinu čarodějů.
  • V noci z 1. na 2. července: Puč na ostrově Thanedd.
  • Codringher a Fenn byli v Dorianu zabiti.
  • Crach an Craite válčí s povstalci v Attre.
  • Nilfgaard udeřil bez vypovězení války na Lyrii a Aedirn. Důvodem byl prý útok Demawendova vojska na pohraniční tvrz právě v době, kdy se čarodějové sešli na Thaneddu. Odveta Nilfgaardu byla provedena bleskově a v masovém měřítku. Hranice překročila mohutná armáda, která musela být v Dol Angra soustřeďována aspoň několik týdnů. [Čas opovržení, s. 208-209]

2. července Editovat

  • Po útoku v Dol Angra poslal nilfgaardský císař Emhyr var Emreis posla s dopisem do Wyzimy, v němž vyzval krále Foltesta, aby se vzdal. Foltesta dopis přesvědčil, aby uzavřel s Nilfgaardem mír. [Čas opovržení, s. 219-221]
  • Ervyll z Verdenu zrazuje své severní spojence a přísahá věrnost císaři Emhyr var Emreis.
  • Město Rivie byla připravena na mnohaměsíční obléhání, ovšem po pouhých dvou dnech se vzdala na nátlak cechů a kupců. Těm bylo přislíbeno, že pokud město otevře brány a složí výkupné, nebude vydrancováno. Slib byl dodržen. [Čas opovržení, s. 208-209]
  • Po kapitulaci rivijské armády postupovali nilfgaardští vojáci rychle dál na sever bez většího odporu.

4. července Editovat

  • Spalla a Scala, lyrijské pohraniční pevnosti, byly nilfgaardskou armádou dobyty za pochodu. [Čas opovržení, s. 208-209]
  • Bitva u Aldersbergu. Po prohrané bitvě se královna Meve se zbytky vojáků stahuje do partyzánského boje proti Nilfgaardu,
  • Vengerberg padl po šestidenním dobývání, kdy cechy hájily bašty a přidělené úseky hradeb do posledního dechu. Dobyvatelé povraždili posádku hradu, obránce města i všechny, kdo v něm žili, celkem šest tisíc lidí.
  • Po dobytí Vengerbergu započal masový útěk. Rozbité jednotky a civilní obyvatelstvo začalo houfně prchat do Temerie a Redanie. Zástupy utečenců táhly dolinou Pontaru i mahakamskými průsmyky. Avšak mnohým se uprchnout nepodařilo; nilfgaardská lehká jízda je naháněla, odřezávala jim cestu a zajímala je do otroctví.
  • Tissaia de Vries páchá ve svém domě sebevraždu.
  • Milva potkává Geralta v Brokilonu v červenci, asi dva týdny po událostech na ostrově Thanedd.
  • Elfové po 100 letech zabírají Dol Blathanna opět pro sebe. Vlády se tam ujímá Francesca Findabair, která slíbila věrnost Emhyrovi. Musela však také slíbit, že se distancuje od veverek.
  • Srpen 1267: Nilfgaard zabírá Cintru, ústí Jarugy, Verden, Horní Sodden a asi Brugge.
  • 5. srpna 1267: telekonference čarodějek z hradu Montecalvo, vznik Lóže čarodějek.
  • Marigold přijíždí do Brokilonu za Geraltem.
  • 8. srpna 1267: Geralt, Marigold a Milva vyrážejí na východ.
  • 10. srpna 1267: Geralt, Marigold a Milva urazili 20 mil. Všímají si Cahira. Potkávají trpaslíka Zoltana.
  • 17. srpna 1267: Geralt a ostatní přicházejí k nekropoli Fen Carn. Potkávají Emiela Regise.
  • 18. srpna 1267: Yennefer je odčarována ze zakletí.
  • 19. srpna 1267: Druhá schůze Lóže na Montecalvo, tentokrát osobně po teleportaci na hrad. Yennefer utíká.
  • poslední den srpna: bitva na mostě. Yennefer "umírá".
  • začátek září: Vilgefortz chytá Yennefer.
  • 8. září: Ciri dohání Hotsporna, Hotsporn umírá a Ciri získává jeho klisnu Kelpii.
  • 9. září: Bonhart zabíjí Potkany. Ciri přijíždí do Žárlivosti a bojuje s Bonhartem, Ciri prohrává a je chycena.
  • Triss cestuje na Skellige a mluví s Crachem o Yennefer.
  • Bonhart přivádí Ciri do Claremontu.
  • Ciri uniká a prchá do bažin, kde se setkává s Vysogotou.
  • 26. října: Dijkstra pluje do Lan Exeteru.
  • Vysogota umírá.

1268 Editovat

  • První morová rána.
  • Bitva u Brenny.
  • Konec severních válek.
  • 2. dubna 1268: uzavřen Cintránský mír.
  • Pogrom v Rivii, během něhož je Geralt zabit. Ciri nakládá těla Geralta a Yennefer do člunu a odplouvá s nimi do Avalonu.

1272 Editovat

  • Druhá morová rána.
  • Začíná stíhání čarodějů.

1276 Editovat

  • Konec honů na čaroděje.

1294 Editovat

  • Třetí morová rána.

Konec 13. století Editovat

  • Počátek klimatických změn, nastává ochlazení.

14. století Editovat

1301 Editovat

  • Peter Evertsen umírá ve Winneburgu.
  • Houvenaghel umírá.
  • Jan Calveit becomes se stává císařem Nilfgaardu.

1306 Editovat

  • Ve věku 54 let umírá Fabio Sachs mladší, slavný objevitel.

1309 Editovat

  • Počátek války jednorožců.

1318 Editovat

  • Konec války jednorožců.

1328 Editovat

  • Císař Jan Calveit posmrtně rehabilituje Petera Evertsena.

1331 Editovat

  • Stella Congreve umírá.

1350 Editovat

  • Invaze Haaků.

1373 Editovat

  • Mladičká Nimue jede do Arethusy. Únavou usíná a ve snu se setkává s Geraltem.

15. století Editovat

1432 Editovat

  • Narodil se Flourens Delannoy, budoucí autor pohádkových knih, které popisují legendu o Geraltovi.

1460 Editovat

  • Flourens Delannoy se stává tajemníkem a knihovníkem u císařského dvora v Nilfgaardu.

1475 Editovat

  • Flourens Delannoy odchází od císařského dvora.

1476 Editovat

  • Flourens Delannoy se stává profesorem na akademii v Castel Graupian.

16. století Editovat

1510 Editovat

  • Flourens Delannoy umírá.

45. století Editovat

Cca rok 4400 Editovat

  • Podle propočtů Nimue dojde v této době k tomu, že sníh pokryje celý kontinent (přibližně 3000 let od jejího rozhovoru).

Ad blocker interference detected!


Wikia is a free-to-use site that makes money from advertising. We have a modified experience for viewers using ad blockers

Wikia is not accessible if you’ve made further modifications. Remove the custom ad blocker rule(s) and the page will load as expected.

V síti Wikia

Náhodná Wiki