Fandom

Zaklínač Wiki

Dějiny

1 677stránek na
této wiki
Add New Page
Diskuse0 Share

Ad blocker interference detected!


Wikia is a free-to-use site that makes money from advertising. We have a modified experience for viewers using ad blockers

Wikia is not accessible if you’ve made further modifications. Remove the custom ad blocker rule(s) and the page will load as expected.

Tento článek pojednává o známých dějinách světa a událostech, které předchází i provází děj knih o zaklínači. Článek popisující knihu Dějiny světa (též jako Historie světa) od Rodericka de Novembre najdete zde.

Nejstarší dějiny Editovat

Počátek dějin: Editovat

  • Více než 300 let před počátkem lidského letopočtu obývali Kontinent jako první gnómové.
  • Cca 300 let před počátkem lidského letopočtu nastala tzv. Konjunkce sfér. [Křest ohněm, s. 285]
  • Přibližně na počátku našeho letopočtu (kolem roku nula) připluli na bílých lodích první elfové, kteří se pustili do války proti trpaslíkům. V Křestu ohněm říká elfka Ida Emean na s. 252, že elfská rasa existuje už několik desítek tisíciletí.
  • Začíná být uctíván kult bohyně Melitelé, který se stává jedním z nejrozšířenějších náboženství. [Hlas rozumu]
  • Vzniká pohřebiště Fen Carn (v Křestu ohněm je na s. 119 řečeno, že tato nekropole má přes 500 let).

8. století Editovat

Po roce 767 Editovat

  • Připlouvají první lidé, kteří začínají od delty Pontaru osidlovat Kontinent. Člověk Jan Bekker ovládá svou vůlí magickou Moc – uklidní vlnobití na moři, aby mohla loď v klidu připlout ke břehu, a dokazuje tak, že magii lze využít i jinak než ke zlu a ničení. [Čas opovržení, s. 131]
  • Jan Bekker podle legend přinutil vodu vytrysknout ze skály v místě první osady. Rovněž prý rozehnal magií mračna a zadržel krupobití, aby zachránil úrodu osadníků. [Čas opovržení, s. 131]
  • Lidé vystoupili v ústí Jarugy a deltě Pontaru ze čtyř korábů a založili tři království. Prvními třemi lidskými panovníky byli Sambuk na deltě řeky Pontar, Radovid I. Veliký v dnešní Redanii a Desmodeus v dnešní Temerii. [Krev elfů, s. 20]
  • Tzv. Rozpoznávání Vyvolených; Bekker a Giambattista magicky testují děti dalších přistěhovalců, aby objevili zřídla. Ty budou odebrány rodičům a odvedeny do Mirthe, prvního sídla mágů. Jedno z dětí, nebojácná tmavovlasá dívenka Agnes z Glanville, se stává první ženou, která ovládla magii. [Čas opovržení, s. 132]
  • Vznikají tzv. Prvotní runy, tedy nejstarší lidské písmo, jehož základem byly elfské runy a trpaslické ideogramy. Používaly kosrtbatý slovosled a později je lidé nahradili abecedou. [Poslední přání: Otázka ceny, s. 226]
  • Elfové několik století dělali, že si lidské kolonizace nevšímají, odvraceli zrak a ustupovali. Když zjistili, že takto ničeho nedosáhnou, chopili se zbraní a rozhodli se proti lidem bojovat. Trpaslíci se lidské expanzi přizpůsobili. [Křest ohněm, s. 131]
  • Je založena tzv. Novigradská unie: Jan Bekker, Gimbattista a Geoffrey Monck se setkají v vladaři, kněžími a druidy, aby uzavřeli dohodu o toleranci a o oddělení magie od politiky státu. [Čas opovržení, s. 132]
  • Geoffrey Monck se vydává proti proudu řeky Pontar (v oněch dobách ještě známé jako Aevon y Pontar Gwennelen – Řeka Alabastrových Mostů). Monck se plavil do Loe Muinne přesvědčit tamní elfy, aby přijali skupinu dětí – zřídel, jež měly být školeny elfskými mágy. Mezi těmi dětmi byl chlapec, který se jmenoval Gerhart z Aelle (později známý jako Hen Gedymdeith). [Křest ohněm, s. 132]
  • Jen několik let po Monckově úspěšné výpravě vpadla vojska maršála Raupennecka z Tretogoru do Loe Muinne a Est Haemlet a vyvraždila všechny tam žijící elfy bez ohledu na věk či pohlaví. Tak byla rozpoutána válka, která skončila až řeží o mnoho let později masakrem u Shaerraweddu. Této války se nezúčastnil žádný z významných čarodějů. [Křest ohněm, s. 132]

9. století Editovat

839 Editovat

  • Mág Raffard Bílý smiřuje znesvářené vladaře a ukončuje tak šestiletou válku. Raffard odmítá nabízenou korunu. Z tohoto gesta se do budoucna stává precedens. Ve skutečnosti vládne Raffard za slabomyslného krále jako jeho vrchní rádce. [Čas opovržení, s. 132]
  • Je ustanovena první magická Kapitula a schválen Zákoník. Byl přítomen Herbert Stammelford, Aurora Henson, Ivo Richert, Agnes z Glanville, Geoffrey Monck a Radmir z Tor Carnedd. Krátce poté byli v nelítostné bitvě poraženi a zničeni ti, kteří nechtěli uznat Kapitulu a podřídit se zákonu. Mezi jinými též Raffard Bílý. [Čas opovržení, s. 133]
  • Doba působení čtyř slavných čarodějek živlů: Agnes z Glanville (vzduch), Aurora Henson (voda), Nina Fioravanti (země) a Clara Larissa Winter (oheň). [Čas opovržení, s. 133]
  • Clara Larissa Winter zakládá čarodějnou akademii Arethusu na ostrově Thanedd. [Čas opovržení, s. 133]
  • Nastává doba feminizace čarodějné profese. Mezi slavné absolventky Arethusy patří Yanna z Murivel, sestry Nora a Augusta Wagner, Jade Glewissig, Leticia Charbonneau, Ilona laux-Antille, Carla Demetia Crest, Violenta Suarez, April Wenhaver a jediná žijící, Tissaia de Vries (současná rektorka akademie). [Čas opovržení, s. 133]

10. století Editovat

Cca 967 Editovat

  • Podle knihy Historie světa od Rodericka se Novembre se objevují první zaklínači, kteří chodí po světě a zbavují lid nadpřirozených škůdců. Marigold v roce 1267 datuje vznik zaklínačského povolání přibližně 300 let zpět. [Poslední přání: Hlas rozumu, s. 208]
  • Neznámý čarodějský odpadlík tajně vyrábí první receptury na mutagenní melanž pro zaklínače. Jeho nástupci z řad čarodějů a druidů tyto recepty po léta doplňovali a zdokonalovali, přičemž na nových adeptech zkoumali proces změn. [Krev elfů, s. 60]
  • Byla ukuta čepel Vlaštovky, pravého gnómského gwyhyru z temné oceli. Mečíř Esterhazy ve Věži vlaštovky sděluje Bonhartovi, že se jedná o čepel starou víc než 200 let. [Věž vlaštovky, s. 141]
  • Radovid I. Veliký, král Redanie, jmenoval svého nesnesitelného bratra Troidena hrabětem apanážistou Koviru, aby se jej zbavil. Kovir zůstává formálně vazalem Redanie, ale nemá k ní žádné lenní povinnosti a je zavázán pouze tzv. slibem neškození. [Věž vlaštovky, s. 269-270]
  • První vlna emigrace vyděděnců a žoldáků především z Redanie a Kaedwenu do Koviru, kde hledali nové živobytí. [Věž vlaštovky, s. 269-270]
  • Aideen, vzpurná nelegitimní dcera kaedwenského krále Bendy, prchá do Koviru. [Věž vlaštovky, s. 270]
  • Kovir se vzpamatovává z drobných šarvátek tamní šlechty silnější, než se na první pohled zdá. Začíná posilovat svůj export výrobků ze skláren a šalin. Z Koviru se stává největší světový dodavatel skla i soli. [Věž vlaštovky, s. 271]

11. století Editovat

Cca 1067 Editovat

  • Masakr na elfech v Shaerraweddu. Během bitvy umírá elfská vůdkyně Aelirenn (zvaná též Elirena nebo bílá růže ze Shaerraweddu) a také většina mladé generace elfů, kteří ji následovali. Nastává krize elfské populace, jelikož v ní zbyla pouze malá část dosud plodných jedinců. [Krev elfů, s. 148]
  • Po druhé válce mezi elfy a lidmi začínají elfové ničit města, která opouštějí, aby nezůstala lidem na pospas. Takto je zničen právě zámek Shaerrawedd. [Krev elfů, s. 146]
  • Nelidé si začínají si začínají uvědomovat nutnost přizpůsobení se lidem.
  • Druhá vlna emigrace do Koviru; tentokrát složená z nepochopených vědců, techniků, vynálezců, čarodějů, kupců, horníků, chovatelů a zemědělců. Během čtvrt století dochází k objevení nerostných zdrojů a rozmáhá se jejich těžba. Kovir najednou těží víc než Redanie, Kaedwen i Aedirn dohromady. Na Kovir a Poviss připadá třetina světové těžby rud stříbra, niklu, olova, cínu a zinku. Kovirská produkce tvoří polovinu těžby měděné rudy a ryzí mědi, tři čtvrtiny těžby rud manganu, chrómu, titanu, platiny, kryobelitu a dwimeritu. A co je nejpodstatnější, Kovir zabírá 80 procent světové těžby zlata. [Věž vlaštovky, s. 272]
  • Král Radovid III. Zrzavý posílá do Pontu Vanis za králem Gedoviem své posly, aby požadovali po Koviru novou daň, tzv. Pontarský desátek. Poslové se vracejí s nepořízenou. [Věž vlaštovky, s. 273]
  • Král Radovid III. uvaluje na Kovir odvetná opatření v podobě retorsního cla a skladovací povinnosti. Při jednom z incidentů na moři kovirská válečná plavidla potopí redanskou hlídkovou loď. [Věž vlaštovky, s. 274]
  • Král Radovid III. posílá čtyřtisícové redanské vojsko za řeku Braa a současně vrthne do Caingornu silný expediční soubor z Kaedwenu. Redanské vojsko narazí na kovirskou armádu čítající dvacet pět tisíc profesionálních vojáků, kteří vyženou zbylé dva tisíce Redaňanů zpět za řeku Braa. [Věž vlaštovky, s. 274]
  • Král Radovid III. a Benda z Kaedwenu se plaví do Lan Exeteru k mírovému jednání. Jako prostředník s nimi pluje hierarcha Novigradu. Expedice šokovaně zjišťuje, že se z Lan Exeteru stala okázale bohatá metropole vybudovaná na vodě. Je podepsán První traktát exeterský (aneb Mare Libertum Apertum). Kovir přestává být čímkoli vazalem a námořní obchod je opět volný. Král Radovid III. získává doživotně nedědičný formální titul krále Koviru a Povissu. Král Benda získává doživotně nedědičný formální titul krále Caingornu a Malleore.

12. století Editovat

1135 Editovat

  • Nilfgaardský císař Torres vypouští do palácového rybníku kapra, který zemře až po 132 letech. [Věž vlaštovky, s. 99]

1142 Editovat

1143 Editovat

  • Redanský král Vridank opouští svou první manželku a žení se za krásnou Cerro.

1146 Editovat

  • Elfka Lara Dorren aep Siadhal (nositelka tzv. genu Starší krve) poznává lidského čaroděje Cregennana z Lód. Zamilují se do sebe. I přes to, že jejich rody vztah neschvalují, počnou spolu Lara a Cregennan dítě. Cregennan je lidmi zabit, Lara je pronásledována, v divočině porodí dcerku a následně je také zabita lidmi. Lařino dítě se dostává do výchovy k Cerro, která pojmenovává ono půlelfí nemluvně Riannon. Smrt Larry Dorren zapříčinila dodnes trvající spor mezi elfy a lidmi. [Krev elfů, s. 247]

1163 Editovat

1166 Editovat

  • Povstání krvavé Falky (25 let po smrti Falčiny matky). Falka si jako Vridankova prvorozená dcera nárokuje redanský trůn a zřejmě osobně zabíjí Vridanka, jeho druhou ženu Cerro i jejich dva syny. Rebelie nejprve vypukla s podporou temerské a kovirské šlechty, brzy ale přešla do ohromné války. Riannon, která byla v té době těhotná, byla zajata na hradě Houtborg. Falka porodila dítě ve stejnou dobu jako Riannon svá dvojčata. Vůdkyně rebelie nechala své dítě přidat k dvojčatům a napůl šílená Riannon nebyla schopna odlišit, které dítě není její. Goidemar nakonec osvobodil svou manželku i s trojicí dětí. Falka byla upálena na hranici a její povstání bylo potlačeno. Vzniká tradice pálení slámové panenky během podzimního svátku Saovine.

1167 Editovat

  • Král Goidemar pověřil mágy (Tissaiu de Vries, Auguste Wagner, Leticii Charbonneau, Hena Gedymeitha a dodatečně Francescu Findabair), aby zjistili, které ze tří dětí je Falčino. Čarodějové zdržují průběh testů a nakonec králi zatajují výsledek s tím, že na nic nepřišli. Fiona, Amavet a Adela vyrůstají společně na temerském královském dvoře. [Křest ohněm, s. 256-257]
  • Nelidé se snaží o kompromis s lidmi a nastává doba soužití. [Krev elfů, s. 137]

1169 Editovat

  • Visenna a Korin, budoucí rodiče Geralta, se potkávají.

1170 Editovat

  • Narodil se Geralt, budoucí Bílý vlk. 

1173 Editovat

  • Narodila se Yennefer (během událostí ve Věži vlaštovky je jí 94 let).

1184 Editovat

  • Adela umírá ve věku 17 let na nákazu morem během toho, kdy sama pomáhá kněžím a lékařům ve wyzimských nemocnicích. Její tělo je spáleno spolu s ostatními oběťmi moru za městskými hradbami. Strach z rozšíření nákazy byl příliš velký na to, aby dostala důstojný pohřeb hodný temerijské princezny. [Křest ohněm, s. 257]

1185 Editovat

  • Amavet se zapletl do románku s hraběnkou Annou Kameny, jejíž manžel se o poměru dozvídá a nechává Amaveta zabít nájemnými vrahy. Hrabě byl následně popraven. [Křest ohněm, s. 257]
  • Riannon, zlomená smrtí zbožňovaných dětí, umírá téhož roku co Amavet. [Křest ohněm, s. 257]
  • Goidemar provdává Fionu jakožto svou dceru za krále Corama II. z Cintry.

1186 Editovat

  • Anna Kameny, stále ještě truchlíc za svého manžela i milence, porodí dvojčata: chlapce Crispina a dívku Muriel (známá v pubertě jako Muriel Krásnooká a později jako Muriel Prostopášnice).  [Křest ohněm, s. 257]
  • Fioně se narodil syn Corbett.

1188 Editovat

  • Útok na pevnost Kaer Morhen, během něhož byli zabiti všichni tamní zaklínači kromě Vesemira a těch, kteří byli zrovna pryč na cestách.  

13. století Editovat

1203 Editovat

  • 17letá Muriel je provdána za hraběte Roberta z Garramone. [Křest ohněm, s. 258]
  • Corbett si bere Elen z Kaedwenu.

1205 Editovat

  • Muriel a Robertovi se narodila dcera Adalia (později známá jako Adalia Víla nebo též Adalia zvaná Věštkyně, matka královny Calanthé). [Křest ohněm, s. 258]

1211 Editovat

1217 Editovat

  • Vysogota z Corvia je nucen uprchnout z Oxenfurtské univerzity před trestem smrti poté, co vydal svou bezbožnou práci.

1219 Editovat

1220 Editovat

  • Dagorad z Cintry si bere Adalii, dceru Muriel a hraběte Robert z Garramone.

1221 Editovat

  • Narodila se Calanthé, dcera cintránského krále Dagorada a jeho ženy Adalie. 
  • Narodila se Renfri

1225 Editovat

  • Přibližný rok narození Marigolda, budoucího slavného pěvce a básníka.

1227 Editovat

  • Vysogota přednáší etiku na nilfgaardské Císařské akademii v Castel Graupin.

1236 Editovat

  • Po smrti Medella, dosavadního krále Temerie, usedá na trůn jeho syn Foltest.

1237 Editovat

  • Calanthé se provdává za Roegnara z dalekého Ebbingu.
  • Calanthé a Roegnarovi se narodila dcera Pavetta.
  • Roegnar se vydává na lov, během něhož zabloudí.
  • Marigold se ve věku 8 let naučil psát.
  • Vysogota vyhnán z nilfgaardské císařské akademie.

1238 Editovat

  • Foltestově sestře se následkem incestního vztahu sourozenců rodí znetvořená mrtvá dcera Adda, pozdější striga, která bude terorizovat okolí Wyzimy.
  • Esterad Thyssen si bere za ženu Zuleyku.
  • Narodila se Triss Ranuncul (50 let po útoku na Kaer Morhen, který byl nejspíš r. 1188).

1239 Editovat

  • Nilfgaard zabírá území Ebbingu, počátek Severních válek.
  • Narodil se Dominik Bombastus Houvenaghel.

1242 Editovat

Cca 1244 Editovat

  • Marigold ve věku 19 let přednáší na Fakultě Veršotepectví a Poezie v Oxenfurtu. Pod vlivem lásky ke komtese de Stael se stává básníkem.
  • Marigold se vydává do světa a během několika let se proslavuje jako básník.
  • Geralt se potkává s Marigoldem a společně se vydávají na konec světa do údolí Dol Blathanna.
  • V Redanii u řeky Rinde naráží Marigold s Geraltem na džina. Důsledkem posledního přání sváže džin Geraltův a Yennefeřin osud k sobě.
  • Redanský král Heribert uvaluje na mágy daň navíc.
  • Geralt a Yennefer spolu krátce žijí v jejím domě ve Vengerbergu. Geralt od ní nakonec utíká.

1245 Editovat

  • Bouřková sezona.
  • Po smrti Belohuna vládne v Keracku Viraxas.
  • 7 let po smrti princezny Addy se z ní stává striga, která terorizuje okolí Wyzimy a hradu.
  • Válka krále Vizimira proti Novigradu.

1249-1250 Editovat

  • Narodila se Angoulême.

1251 Editovat

  • Geralt a Yennefer se setkávají u Nedamirova tažení na zlatého draka.
  • 15letá princezna Pavetta otěhotní s Ježkem (Dunym) a vdá se za něj.
  • Calanthé se podruhé vdává, tentokrát za Eista Tuisearch ze Skellige.
  • Geralt se proslavuje jako Řezník z Blavikenu.

1252 Editovat

  • Pavettě a Dunymu se narodila dcera Ciri.
  • Geralt přijímá úkol s wyzimskou strigou. Geralt je zraněn na krku.
  • Yennefer se pohádá s Nenneke, po níž požaduje léčbu neplodnosti.
  • Geralt je léčen ve svatyni Melitelé, míjí se o 2 měsíce s Yennefer.
  • Marigold přijíždí za Geraltem do svatyně Melitelé a společně cestují dál do Bremervoordu.

1255 Editovat

  • Essi Daven umírá ve Wyzimě během epidemie na neštovice.

1258 Editovat

  • Geralt přichází do Cintry v souladu se Zákonem překvapení. Setkává se s Calanthé a odmítá dítě, aniž by zjistil, že to je dívka.

Cca 1259-1261 Editovat

  • Rience vstupuje do magické akademie v Ban Ard, po dvou letech je vyloučen za drobné krádeže.

1260 Editovat

  • Požár ve vsi Birka, které se od té doby říká Žárlivost.

1262 Editovat

  • Geralt a Yennefer se v únoru loučí, setkají se až za 1 rok, 2 měsíce a 18 dní o svátku Belleteyn.
  • Král Venzslav ukončuje dvousetletou válku proti dryádám z Brokilonu.
  • Geralt poprvé potkává šestiletou Ciri.
  • Margarita Laux-Antille má aférku s Larsem.
  • Lydia van Bredevoort se na Vilgefortzův příkaz přidává ke skupině mágů, která zkoumá záhadný artefakt. Během pokusů dojde k nehodě, při níž zahynou 3 z 5 mágů. Čtvrtý mág přišel o ruce a zbláznil se. Lydia trpí silnými popáleninami a přichází o většinu čelisti a hrtanu.

1263 Editovat

  • Geralt potkává Yennefer v květnu o svátku Belleteynu. Yennefer radí Geraltovi, aby spěchal do Cintry.
  • Nilfgaardský útok na Cintru. Calanthé statečně bojuje, je však zahnána do hradu a raději páchá sebevraždu skokem z hradeb, aby nepadla do zajetí.
  • Malá Ciri je zachráněna z hořící Cintry a uniká.
  • Bitva na Soddenském pahorku, během níž stanulo na kopci 22 severských čarodějů: 13 z nich bylo zabito. Původní počty mylně uváděly 14 padlých mágů, neboť mezi ně byla mylně počítána i Triss Ranuncul. Yennefer byla během bitvy oslepena Fringillou de Vigo, která bojovala na straně Nilfgaardu. Celkově se bitvy účastnilo bezmála sto tisíc bojovníků, z nich prý až třicet tisíc padlo.
  • Yennefer se stává členem magické Rady.

1264 Editovat

  • Geralt je na cestě těžce raněn, setkává se se svou matkou, čarodějkou a léčitelkou Visennou.
  • Ciri se ujala rodina sedláka.
  • Geralt se setkává s Ciri, společně odcházejí na Kaer Morhen.
  • Marigold pobývá v Pont Vanis u Esterada Thyssena a v Hengfors u Nedamira.

1266 Editovat

  • Na začátku zimy přichází Triss Ranuncul na Kaer Morhen a začíná učit malou Ciri.

1267 Editovat

  • Velká válka.
  • Na jaře odjíždí Geralt, Ciri a Triss do Ellanderu.
  • Geralt píše Yennefer dopis (poté, co se skoro 3 roky neviděli) a žádá ji o pomoc. Yennefer přijímá, vydává se do svatyně Melitelé v Ellanderu, aby učila Ciri magii.
  • Tajná porada vládců v Hagge, jíž se učastní Demavend z Aedirnu, Foltest z Temerie, Vizimir z Redanie, Henselt z Kaedwenu a Meve z Lyrie.
  • Cahir Mawr Dyffryn aep Ceallach je po 2 letech vytažen ze žaláře, aby odčinil chybu, jíž se dopustil během obléhání Cintry.
  • Rience v Temerii vyslýchá Marigolda.
  • Geralt a Filippa Eilhart hledají Rienceho.
  • Milva otěhotní někdy v průběhu června.
  • Yennefer jede s Ciri na kongres na ostrově Thanedd.
  • Ciri prchá za Geraltem, uniká Divokému honu. Geralt a Yennefer se znovu setkávají a usmiřují.

1. července Editovat

  • Geralt, Yennefer a Ciri jedou spolu na ostrov Thanedd. Většinu dne stráví v Loxii a večer se pak Geralt s Yennefer vydávají na hostinu čarodějů.
  • V noci z 1. na 2. července: Puč na ostrově Thanedd.
  • Codringher a Fenn byli v Dorianu zabiti.
  • Crach an Craite válčí s povstalci v Attre.
  • Nilfgaard udeřil bez vypovězení války na Lyrii a Aedirn. Důvodem byl prý útok Demawendova vojska na pohraniční tvrz právě v době, kdy se čarodějové sešli na Thaneddu. Odveta Nilfgaardu byla provedena bleskově a v masovém měřítku. Hranice překročila mohutná armáda, která musela být v Dol Angra soustřeďována aspoň několik týdnů. [Čas opovržení, s. 208-209]

2. července Editovat

  • Po útoku v Dol Angra poslal nilfgaardský císař Emhyr var Emreis posla s dopisem do Wyzimy, v němž vyzval krále Foltesta, aby se vzdal. Foltesta dopis přesvědčil, aby uzavřel s Nilfgaardem mír. [Čas opovržení, s. 219-221]
  • Ervyll z Verdenu zrazuje své severní spojence a přísahá věrnost císaři Emhyr var Emreis.
  • Město Rivie byla připravena na mnohaměsíční obléhání, ovšem po pouhých dvou dnech se vzdala na nátlak cechů a kupců. Těm bylo přislíbeno, že pokud město otevře brány a složí výkupné, nebude vydrancováno. Slib byl dodržen. [Čas opovržení, s. 208-209]
  • Po kapitulaci rivijské armády postupovali nilfgaardští vojáci rychle dál na sever bez většího odporu.

4. července Editovat

  • Spalla a Scala, lyrijské pohraniční pevnosti, byly nilfgaardskou armádou dobyty za pochodu. [Čas opovržení, s. 208-209]
  • Bitva u Aldersbergu. Po prohrané bitvě se královna Meve se zbytky vojáků stahuje do partyzánského boje proti Nilfgaardu,
  • Vengerberg padl po šestidenním dobývání, kdy cechy hájily bašty a přidělené úseky hradeb do posledního dechu. Dobyvatelé povraždili posádku hradu, obránce města i všechny, kdo v něm žili, celkem šest tisíc lidí.
  • Po dobytí Vengerbergu započal masový útěk. Rozbité jednotky a civilní obyvatelstvo začalo houfně prchat do Temerie a Redanie. Zástupy utečenců táhly dolinou Pontaru i mahakamskými průsmyky. Avšak mnohým se uprchnout nepodařilo; nilfgaardská lehká jízda je naháněla, odřezávala jim cestu a zajímala je do otroctví.
  • Tissaia de Vries páchá ve svém domě sebevraždu.
  • Milva potkává Geralta v Brokilonu v červenci, asi dva týdny po událostech na ostrově Thanedd.
  • Elfové po 100 letech zabírají Dol Blathanna opět pro sebe. Vlády se tam ujímá Francesca Findabair, která slíbila věrnost Emhyrovi. Musela však také slíbit, že se distancuje od veverek.
  • Srpen 1267: Nilfgaard zabírá Cintru, ústí Jarugy, Verden, Horní Sodden a asi Brugge.
  • 5. srpna 1267: telekonference čarodějek z hradu Montecalvo, vznik Lóže čarodějek.
  • Marigold přijíždí do Brokilonu za Geraltem.
  • 8. srpna 1267: Geralt, Marigold a Milva vyrážejí na východ.
  • 10. srpna 1267: Geralt, Marigold a Milva urazili 20 mil. Všímají si Cahira. Potkávají trpaslíka Zoltana.
  • 17. srpna 1267: Geralt a ostatní přicházejí k nekropoli Fen Carn. Potkávají Emiela Regise.
  • 18. srpna 1267: Yennefer je odčarována ze zakletí.
  • 19. srpna 1267: Druhá schůze Lóže na Montecalvo, tentokrát osobně po teleportaci na hrad. Yennefer utíká.
  • poslední den srpna: bitva na mostě. Yennefer "umírá".
  • začátek září: Vilgefortz chytá Yennefer.
  • 8. září: Ciri dohání Hotsporna, Hotsporn umírá a Ciri získává jeho klisnu Kelpii.
  • 9. září: Bonhart zabíjí Potkany. Ciri přijíždí do Žárlivosti a bojuje s Bonhartem, Ciri prohrává a je chycena.
  • Triss cestuje na Skellige a mluví s Crachem o Yennefer.
  • Bonhart přivádí Ciri do Claremontu.
  • Ciri uniká a prchá do bažin, kde se setkává s Vysogotou.
  • 26. října: Dijkstra pluje do Lan Exeteru.
  • Vysogota umírá.

1268 Editovat

  • První morová rána.
  • Bitva u Brenny.
  • Konec severních válek.
  • 2. dubna 1268: uzavřen Cintránský mír.
  • Pogrom v Rivii, během něhož je Geralt zabit. Ciri nakládá těla Geralta a Yennefer do člunu a odplouvá s nimi do Avalonu.

1272 Editovat

  • Druhá morová rána.
  • Začíná stíhání čarodějů.

1276 Editovat

  • Konec honů na čaroděje.

1294 Editovat

  • Třetí morová rána.

Konec 13. století Editovat

  • Počátek klimatických změn, nastává ochlazení.

14. století Editovat

1301 Editovat

  • Peter Evertsen umírá ve Winneburgu.
  • Houvenaghel umírá.
  • Jan Calveit becomes se stává císařem Nilfgaardu.

1306 Editovat

  • Ve věku 54 let umírá Fabio Sachs mladší, slavný objevitel.

1309 Editovat

  • Počátek války jednorožců.

1318 Editovat

  • Konec války jednorožců.

1328 Editovat

  • Císař Jan Calveit posmrtně rehabilituje Petera Evertsena.

1331 Editovat

  • Stella Congreve umírá.

1350 Editovat

  • Invaze Haaků.

1373 Editovat

  • Mladičká Nimue jede do Arethusy. Únavou usíná a ve snu se setkává s Geraltem.

15. století Editovat

1432 Editovat

  • Narodil se Flourens Delannoy, budoucí autor pohádkových knih, které popisují legendu o Geraltovi.

1460 Editovat

  • Flourens Delannoy se stává tajemníkem a knihovníkem u císařského dvora v Nilfgaardu.

1475 Editovat

  • Flourens Delannoy odchází od císařského dvora.

1476 Editovat

  • Flourens Delannoy se stává profesorem na akademii v Castel Graupian.

16. století Editovat

1510 Editovat

  • Flourens Delannoy umírá.

45. století Editovat

Cca rok 4400 Editovat

  • Podle propočtů Nimue dojde v této době k tomu, že sníh pokryje celý kontinent (přibližně 3000 let od jejího rozhovoru).

V síti Wikia

Náhodná Wiki